Ráda bych vložila malou recenzi na fajn čtení…
Mám doma pár knížek od americké spisovatelky Ermy Bombeckové.
A mám je tu už dlouho, všechny jsem si pořídila, když mi bylo ještě „náct“.
Dokonce mi autorka byla inspirací při slohové práci u maturity.

Je to nadčasové, svižné a výstižné čtení o rodině, dětech, o každodenním životě.
Je to psáno s laskavým nadhledem a mimořádným vtipem.
Smála jsem se při čtení ještě v éře „bez vlastních dětí“.
A teď? Teď už mi ta skládačka dokonale zapadla a směju se dál…

Vřele doporučuju, opravdu 🙂

IMG_1826



Tak netrpělivě vyhlížená zásilka je doma! Ponožková příze Fabel od Drops.
Pletla jsem naposledy před dvaceti lety, dvěma dětmi a deseti kily!

Ale chystám se prostě hecnout!
Jako jestli mně ty ponožky nepůjdou, tak běda Vám (holky ze skupiny Háčkování na serveru Modrý Koník)!
I když pořád doufám, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále!

P.S. Ivánku, kamaráde, jedny budou jen a jen pro Tebe! díky za ten blogIMG_1690


Posledních pár dnů marně přemýšlím, co nebo koho mi připomíná ten skvostně znějící pazvuk, co vydává můj syn vytrvale, nepřetržitě a rád. A mně se u toho kroutí palce u nohou. Už jsem na to přišla!

IMG_1674

 


V březnu se koná ve školce karneval, téma „Kdopak se to v trávě schoval“.
Ptala jsem se Dandy, za co by chtěl jít.
Dáda by prý rád šel za žraloka.
Vysvětluju, že žralok žije ve vodě, že musíme vymyslet něco jako je mravenec, zajíc nebo muchomůrka. Dáda to komentuje tak, že by šel za ulovenýho žraloka, co ho rybář položil do trávy.
Odpovídám, že to by se ale nemohl moc hýbat ani tancovat.
On: „No a to je právě dobrý!“

Tolik náš turbo-radioaktivní syn…





Je právě tolik, kolik je (23:30) a já vytahuju z trouby snídani na zítřek.
Dle Dády jsem prostě Maiasaura, v éře dinosaurů „Dobrá máma“.  A když už jsme u těch pojmenování, Laura konečně odkrývá svojí identitu, přestává si říkat Pippi a nazývá sama sebe JAUVA :-):-)

IMG_1451