Deštivo.
Ideální příležitost vyrazit s Dádou a Lálou do kina. Radost byla veliká, převeliká.
Zvolila jsem snímek RIO 2.
Taky jsem byla celá šťastná. O 330,- Kč lehčí, žádné zvýhodnění věku či výšky, no nekup to!
Odkojeni tunou animovaných příběhů na domácím dvd a znajíc veškerý repertoár od počátečních znělek až po závěrečné titulky, škytli při pohledu na úvodní scénu 20th Century Fox… nadšením.
Oba jednohlasně zaječeli: „Jéé! Doba Ledová 3, Úsvit dinosaurů!“, načež osazenstvo nejbližších řad mírně znejistělo a začalo přemítat, nesedí-li v blbém sále.
Pak už se za dobu naší přítomnosti nic zvláštního nestalo.
Jen v půlce snímku potřebovali čůrat a fakt se divili, že to nejde stopnout 🙂

Dáňa ve vaně. Myju a přetahuju mu tamto.
Dáda: Mami, můžu si sáhnout?
Já: No jasně, vždyť je Tvůj.
Dáda: A nebude mě to bolet?

Tak s tímhle materiálem to vidím na pubertu kolem cca 30. roku věku….:-)

Tak tentokrát to Dáňa vydržel ve školce celé 4 dny, kam to napsat?
Ráno se probudil se zeleně zalepenýma očima a s jazykem obsypaným afty.
Vyfásnul kapky a do pusy gel na mazání.
Vzhledem k tomu, že aplikace obojího je v jeho případě oddychovka připomínající vraždu, užijeme si zas super sobotně-nedělní discopříběh!
Nerada se opakuju, ale je pátek, sudý víkend, otec v práci, ha!…
Ať mi nikdo netvrdí, že to je náhoda.

Navíc jedu 4. den detoxu podle A. Mačingové a sežrala bych i stoletý krajíc chleba s vrstvou penicilinu a taky nemůžu píííít!!

Ááááá, máme to tu po roce zase.
Můj drahý manžel má fóbii z klíšťat a téměř každý večer má „nápad“, že bych ho měla pro jistotu důkladně prohlédnout a on mě.
Bože, to je tak průhledný…
🙂

Konec jedné éry.
Jedné roztomile uřvané éry.
Náš kultovní tank GT3 právě opustil zdi našeho domova a putuje k jinému, čerstvě narozenému miminku. Zvládnul toho moc, mnohdy vezl obě děti zároveň, odtahal tuny nákupů a s ječící Lálou-miminem jsem s ním po bytě najela minimálně 100 jarních kilometrů.
Bylo to krásné, ale děkuji. Fajn, že už je to za námi…