Stala se mi vzácná, neuchopitelná, dojemná věc.
Už přes dva roky mám na druhé straně republiky své druhé já. Díky internetu, konkrétně díky Modrému Koníkovi.
Je to moje vrba, nápověda, energie, můj odraz v zrcadle.
Ví o mně víc než kdokoliv, je to nejvíc nejbližší kamarádka, píšeme si stokrát za den, každičký den v roce.
Dosud jsme se jen párkrát slyšely po telefonu.
A teď, v rámci naší rodinné dovolené po vlastech českých, jsme daly hlavy dohromady a konečně jsme získaly šanci se obejmout.
Míšul, díky že jsi, nechápu to “cosi”, co se mezi námi utvořilo, ale miluju to!