Dáda si včera na návštěvě upustil na nohu činku. Opakuji: Dáda, činku! Pravděpodobnost úrazu v blízkosti cvičebního nářadí se u něj totiž limitně blíží nule. Kdyby mu na prst spadla encyklopedie dinosaurů nebo kdyby si tu tlapku přišlápnul svojí druhou nohou, tolik bych se tomu nedivila. Prsteníček má odřenej a hezky dofialova. Kulhá, radši moc pohybu nevyvíjí, nemusel do školky a od rána leží v knížkách. Jinak se u nás nic zvláštního neděje. K arsenálu putovních hraček (tj. těch, které sebou tahá na procházky i na nákup) přibyl od Vánoc liopleurodon a megalodon. Na informacích v globusu už jsme zdomácněli. Tak často tam hlásíme, že sebou bereme na prodejnu synovu havěť, že už tam má naše rodina i přezdívku, prý „Jurský park zas dorazil“ 🙂