Ráno za oknem sluníčko, taťka v rachotě, první nápad: padám s dětmi do zooparku.
Pro fajn náladu a svižnější reakci při zvedání Laury zametající prdkou chodník jsem si uvařila kafe do termohrnku.
Děti obuté, posílám Dandu přivolat výtah, D: “Halóóó, výtache!”
Řídím a libuju si, jak se krásně autem line kávové aroma. Parkuju, zvedám ze sedadla spolujezdce onu tašku, půlka kafe vsáknutá do potahu sedačky, druhá půlka řádí ještě v tašce.
Nebylo ušetřeno nic, nejvíc to odnesly zdravotní průkazy dětí, na stránkách se vykreslily kávové skvrny o velikosti mexických dolarů! Doteď jsem nevěděla, jak je možné z tak důležitého dokumentu udělat salátové vydání, ale řešení je prosté, stačí mít matku závislou na kofeinu.
V lesoparku bylo ale i tak skvěle, viděli jsme “páfy” a králíčkům jsme donesli “mrkefe” 🙂

Odstavení se zdárně podařilo!
Laura dneska spala celou, c-e-l-o-u, CELOU noc!!!!
A to úplně poprvé od svého narození. Ráno vstávala až v půl devátý, v tenhle čas jsme vždycky už skoro obědvaly! A jak si tak krásně v té tmě chrupkala, tak já furt čekala, kdy začne kníkat. A nemohla jsem usnout a vytuhla jsem až jednu v noci, půl hodiny předtím, než mi přišel Dáda pošeptat, že se počůral.
A taky teď skvěle baští, už si nazaplácává bříško mlíkem a je pořád při chuti. Moje prsa se pomalu vracejí k normálu, tedy na úroveň pasu.
A musím přestat žráááát!! Tuba jesenky k snídani už mi těžko projde, omluvenka v podobě vykojení všech mých čoko-polomáčenko-koblihových orgií je tatam.
A úplně nejvíc si libuje taťka, jak “jsme” (rodinný plurál) to odstavení perfektně zvládli.
To je fakt, ještě, že se odstěhoval na gauč k těm čudlám v akvárku, bez toho by se nám celá ta akce jistě nepodařila.

P.S. Včera jsem mu nabídla, že má jedinečnou a poslední příležitost sáhnout si na velký, pevný balóny, odmítnul, prý by na něj mohlo něco stříknout a to zrovna nemusí.
Ani netuší, jakou mi teď dal do ruky “zbraň”!

Po dlouhých 3 letech a 7 měsících nejsem ani těhotná ani nekojím!
Nadešel čas Lálu odstavit a moje prsa tak zažívají od včera státní převrat.
Noc byla věru plodná, Lauře se mé rozhodnutí nepozdávalo, manžel se pro jistotu hned z večera uklidil na gauč. Lála spustila stávku o půlnoci a když ve čtyři ráno konečně přestala protestovat a zalomila to, tak se v půl pátý přišoural Dáňa, že má nudli a potřebuje nutně odsát.
Dneska tak funguju jen na Docle Gusto pohon a úsměvy dětí.
A můj drahý choť? Měl z prdele kliku, že jsem v ruce zrovna držela jen kulatej nožík na máslo, když se v půl devátý konečně rozrazily dveře obývacího pokoje a on prohlásil, že toho moc nenaspal, protože rybičky v akvárku dělaly neskutečnej randál…

Okolnosti mě dnes donutily po sto letech umýt okno v pokojíčku!
Fotím si děti, je pravé poledne a žaluzie jsou vytažené, přesto cvakám téměř na noční režim.
Následný jas zpoza skla mi málem vypálil sítnici.
Na venkovním parapetu ležela přilepená archivní loňská uschlá beruška.