Tak. Dnes je Lauře přesně tolik, kolik bylo Dandovi, když se ona narodila!
Její tempo je vražedné, je druhorozená a jejím hlavním úkolem je přežít.
Zatímco on si tenkrát broukal něco o padající peci, princezna si nejradši prozpěvuje melodii z Čelistí (nasáto od bráchy, když kolem ní krouží s Brucem).
Dáda se zásadně nechával krmit a domácnost byla jak klícka, Laura se zásadně krmí sama a apetito už jsem vydlabávala i z repráku u televize. On koketoval maximálně se slovy „to je“ a „haf“, ona řve „To je Móóóje!“ a „Já prvnííííí!“. Je to samaritánka, pečlivě se stará o každou naší bolístku, imaginárně jí vezme do dlaní, jde k oknu, tam jí hodí k nebi, za mráčky a volá Pápá, bebí.
Právě se mi takhle už tři dny stará o opar pod nosem.