Prima zoom neohroženě převzala nadvládu na Dáňovo virtuálním světem a definitivně tak zařadila Nema a spol. do archívu, sekce „animáček pro děcka“.
Navíc hrubým způsobem nastavila zrcadlo mojí postupující mateřské demenci.

Dnešní dialog při sledování dokumentu Bizarní obyvatelé moří:
Dáda: „Mami, co to je? Povídej.“
Já (letmo vzhlédnu od rozestavěných kostiček pro Lau): „Asi nějaká ryba.“
Dáda: „To není -nějaká-… ryba, to je keporkak.“

Jako co je, doprdele, keporkak? (maturovala jsem z biologie…za jedna…evidentně omylem).