U této čapky úžasně vyniknou jemné přechody barev Duhového klubíčka.
Použitý vzorek je hezky pružný, jen lem jsem pro zpevnění udělala z polosloupků a menším háčkem.
Čepici jsem schválně dělala delší než obvykle, dcera nosí převážně culík a čepice „akorát“ se jí špatně natahují a vzadu pak culík dělá bouli, však to znáte 🙂 celý článek
Reportáž z 1. třídy, měsíc druhý
1.) Nejmíň rád má středy a pátky, protože ten den je tělocvik.
2.) Nejvíc rád má pondělí a úterý, protože to má teraristiku a výtvarný kroužek.
3.) Má holku! jmenuje se Viktorka a líbí se mu proto, že hledal někoho přesně ve svojí velikosti.
Dávají si pusy na pusy a dali si jich už asi milion. V otázce bydlení bude rozhodovat ona, protože ženy tomuhle rozumí nejlépe.
(= geny po otci, ten byl za svou školní docházku asi dvacetkrát oženěn a na všech školách v přírodě a táborech šel na dračku.
Zatímco matka dostala svou první pusu v šestnácti, samozřejmě od svého nynějšího manžela.)
4.) Udělal svůj první kotoul!
Původně ve frontě nenápadně couval stále na konec, ale učitelka má oči všude.
První hodinu ho nechala osahat žíněnku a pak rozdýchával žal a strach z neznáma.
Druhou hodinu se hecnul a se slzami v očích se nějak nechal stočit do klubíčka.
Celá třída mu zatleskala.
(=geny po matce, té se do dneška zdá nejhorší noční můra o tom, že zapomněla doma igelitku s tělocvikem. Zatímco tatínek, od raného věku sportovního založení, jen nechápavě krčí rameny.)
U Daníka ve škole se právě učí písmenko „L“.
Za domácí úkol měli nakreslit cokoliv, co na písmeno „L“ začíná.
Koukám na jeho výtvor, vidím rybu a říkám si: ahá, ještě neumí R ani Ř, bude problém.
Tak jako vůbec! Byla jsem poučena, že se jedná o Latimérii podivnou.
A paní učitelka je teď něco jako bůh, protože dneska nejenže latimérii poznala, ale taky dětem povyprávěla, že se jedná o tzv. živoucí fosilii…blablabla. Dáda v sedmém nebi.
Zalíbily se mi jemné pastelové barvy nové příze Cotton Mix.
A tak jsem se pustila do svetříku pro Lauru. celý článek
Díky zájmu uživatelek z Ravelry.com byla včera spuštěna anglická verze blogu.
Poklona patří mému šikovnému „blog-mistrovi“ Ivanovi.
Zatím je přeložený jen jediný návod, a to na Cardigan z Duhového klubka.
Není čas na hrdinství, kompletní překlad zajistila má drahá ségra Evča, která má tímto zajištěn doživotní přísun materiálu k háčkování zdarma, protože to nebyl návod zdaleka poslední 🙂
Stala se mi vzácná, neuchopitelná, dojemná věc.
Už přes dva roky mám na druhé straně republiky své druhé já. Díky internetu, konkrétně díky Modrému Koníkovi.
Je to moje vrba, nápověda, energie, můj odraz v zrcadle.
Ví o mně víc než kdokoliv, je to nejvíc nejbližší kamarádka, píšeme si stokrát za den, každičký den v roce.
Dosud jsme se jen párkrát slyšely po telefonu.
A teď, v rámci naší rodinné dovolené po vlastech českých, jsme daly hlavy dohromady a konečně jsme získaly šanci se obejmout.
Míšul, díky že jsi, nechápu to „cosi“, co se mezi námi utvořilo, ale miluju to!
V termínu 4.8.-12.8.2016 nejsem na příjmu 🙂