Musím se takhle při čtvrtku pochválit.
Nikdo jiný to za mě neudělá, můj manžel by si nehtů nevšiml ani kdybych si na ně nalepila samolepky Mickey Mouse (zatímco pro děti bych v ten moment byla něco jako bůh).
Po sedmi letech jsem odpískala návštěvy u nehtařky a objednala jsem si sadu na domácí „sama sobě si“. První vlaštovka viz. foto.
Sice jsem se s tím patlala s přestávkama půl dne, ale jsou!
Přijeli jsme z dovolené a já urgentně potřebuju dovolenou! celý článek
Balím na dovolenou. S malou kapkou naděje se snažím narvat do letních šatů, které mi naposledy padly před dvěma dětmi, deseti kily a nynějším příjmením. Nakonec jsem jedny pokořila. Se zatajeným dechem, sevřenýma půlkama a zapadlým jazykem. Dětem se v nich moc líbím. Podle Dády vypadám jak princezna Elza z Ledového království, a to je fakt dost dobrý, protože to
Daník zahájil konverzaci na písku s neznámou holčičkou obligátním „Neznáme se odněkud?“ a ukončil jí přehlídkou svých komářích štípanců. Štípance měl na lýtku. Na sobě měl kraťasy. Pro „lepší přístupnost“ si přesto svlékl kraťasy i slipy až ke kotníkům. Takhle se na to musí, pánové!
Stala se neuvěřitelná věc!
Někdy na konci listopadu 2012 mi odešel v počítači harddisk a s ním všechny fotky dětí, včetně porodu Laury až do jejích 8 měsíců věku. Trubka jsem zálohovala jen jednou ročně, vždycky na Silvestra a tohle se stalo v listopadu, takže rok 2012 komplet v kýblu.
Pár fotek jsem předtím sice nasázela na Rajče, ale ztracenou hodnotu té spousty pořízených snímků a videí to nedokázalo nahradit. Harddisk putoval několik měsíců po republice z rukou jednoho rádoby specialisty k dalšímu. Byla jsem ochotná zaplatit tisíce. A verdikt stále stejný, nenávratně ztraceno, disk fatálně poškozený, bohužel.
Nevyhodila jsem ho, v zásuvce nočního stolku se na něj smutně přes rok prášilo. Asi osud tomu chtěl, že kamarádce včera nešla v počítači načíst karta z foťáku a její kamarád (opravář aut!) jí pomohl.
Zkusila jsem štěstí a bez velkého očekávání jsem ho oslovila taky.
A? Hodinu poté, co jsem mu disk donesla, měl VŠECHNO (42 GB) bezpečně stažené!
A já tu mám teď ten poklad na externím disku před sebou! Dojímám se tu nad záběry, co jsem málem hodila do popelnice.
Heslo dnešního dne: Počítej s horším a doufej v lepší!!!
P.S. Když jsem mu disk dávala, tak jsem slíbila, že když se to podaří, tak mu snad samým štěstím obháčkuju celý auto….uff 🙂
Dnešní noc by se mohla zapsat do dějin samostatného spaní našich dětí zlatým písmem.
Mohla by, pokud ratolesti (především dívčí část) nebudou mít zásadně opačný názor.
Daníkovi jsou dnes 4 roky.
Za poslední rok vyrostl o 7 cm a přibral 1 kilo, z malého puclíka je rázem čahoun.
V zájmu o vlastní samoobsluhu (oblékání, svlékání) zatím žádný boom nenastal, ale stále doufám 🙂 Obrovský posun se udál v kresbě, ještě před půl rokem to bylo šišaté pseudokolečko, vyryté s nechutí a špatně drženou pastelkou a dnes jsou
Deštivo.
Ideální příležitost vyrazit s Dádou a Lálou do kina. Radost byla veliká, převeliká.
Zvolila jsem snímek RIO 2.
Taky jsem byla celá šťastná. O 330,- Kč lehčí, žádné zvýhodnění věku či výšky, no nekup to!
Odkojeni tunou animovaných příběhů na domácím dvd a znajíc veškerý repertoár od počátečních znělek až po závěrečné titulky, škytli při pohledu na úvodní scénu 20th Century Fox
