Aspiruju na titul sysel roku.
Jako nepletařka bych se především chtěla pochválit za sbírku pletacích jehlic po babičce Mařence.
Dáňa ve vaně. Myju a přetahuju mu tamto.
Dáda: Mami, můžu si sáhnout?
Já: No jasně, vždyť je Tvůj.
Dáda: A nebude mě to bolet?
Tak s tímhle materiálem to vidím na pubertu kolem cca 30. roku věku….:-)
Tak tentokrát to Dáňa vydržel ve školce celé 4 dny, kam to napsat?
Ráno se probudil se zeleně zalepenýma očima a s jazykem obsypaným afty.
Vyfásnul kapky a do pusy gel na mazání.
Vzhledem k tomu, že aplikace obojího je v jeho případě oddychovka připomínající vraždu, užijeme si zas super sobotně-nedělní discopříběh!
Nerada se opakuju, ale je pátek, sudý víkend, otec v práci, ha!
Ááááá, máme to tu po roce zase.
Můj drahý manžel má fóbii z klíšťat a téměř každý večer má „nápad“, že bych ho měla pro jistotu důkladně prohlédnout a on mě.
Bože, to je tak průhledný…
🙂
Konec jedné éry.
Jedné roztomile uřvané éry.
Náš kultovní tank GT3 právě opustil zdi našeho domova a putuje k jinému, čerstvě narozenému miminku. Zvládnul toho moc, mnohdy vezl obě děti zároveň, odtahal tuny nákupů a s ječící Lálou-miminem jsem s ním po bytě najela minimálně 100 jarních kilometrů.
Bylo to krásné, ale děkuji. Fajn, že už je to za námi…
Pustit zrovna dneska Dádovi na dvd kropáčka s angínou nebylo chytré, bylo to přímo dokonale blbé! Hystericky řeší, proč mu po mandlích lezou živé (!) bacily, hypnotizuje si vyplazený jazyk v zrcátku, čůrá radši do nočníku, aby zjistil, jestli už se nějaký vyplavily a mlátí se do krku dřevěným kladívkem…